Celá Bible je nadpřirozeně vnuknuté Boží slovo. Prostřednictvím Bible k nám promlouvá Bůh. To je jeden z mnoha důvodů, proč je na biblické škole věnována značná pozornost studiu Bible. Starý a Nový zákon jsou přehledovými předměty a v učebním plánu biblické školy mají důležité postavení.
Na vzniku starozákonního a novozákonního kánonu se podílelo několik desítek autorů. Tito lidé žili v různých časových obdobích. Měli různá povolání, žili na různých místech, prožívali úzkost, strach a obavy. Všechny tyto zkušenosti však zúročili při psaní Bible. Proto bychom mohli studium Bible přirovnat k cestě, na které poutník prožívá mnohá dobrodružství. Důležitost biblického poselství přesahuje dějinný rámec a určuje či vymezuje průběh a vývoj minulých, přítomných i budoucích událostí.
Starozákonní zjevení je základem pro plnější zjevení v Novém zákoně. Názvem Starý zákon neboli Stará smlouva se v křesťanské terminologii označuje sbírka biblických knih, které Židé již tradičně nazývají „Zákon, proroci a spisy“. Co je obsahem Starého zákona? Je to především první část Božího zjevení a plán spásy. Skrze tyto nástroje Bůh připravoval, prorockým slovem ohlašoval a v rozličných předobrazech a symbolech naznačoval příchod Mesiáše, Ježíše Krista. Zaměřujeme se tady na Boží smluvní vztah s jeho lidem a na historii izraelského národa.
Důležitou složkou osnovy je pohled na historický, kulturní, zeměpisný i náboženský kontext knih obsažených v biblickém kánonu, přičemž kánon chápeme jako normativní soubor svatých Písem Starého a Nového zákona. Není proto rozumné omezit biblický kánon až na závěrečné dogmatické rozhodnutí. Kanonizace byla procesem. Studenti se tak naučí mnohým pravdám, jež jim pomohou v chápání celé Bible, v chození s Bohem i ve službě, na kterou se na škole intenzivně připravují.
Obsahem druhé části Bible, která se běžně označuje názvem Nový zákon nebo Nová smlouva, je pokračování, uskutečnění a završení Božího zjevení a Božího plánu spasení. Tento předmět pojednává o kulturním a dobovém pozadí Nového zákona, o životě Ježíše Krista, o historickém růstu první církve a o problémech, s nimiž se potýkali křesťané v prvním století. V Novém zákoně jsou hlavním svědectvím o životě a učení Ježíše Krista evangelia, která věrně podávají to, co Ježíš během svého pozemského života konal a učil. Evangelisté zachytili příslušný tradovaný materiál písemně proto, aby se stal základem víry a života Církve. Nový zákon obsahuje Skutky apoštolů, dopisy jednotlivých apoštolů a Knihu zjevení. Tyto knihy potvrzují všechno, co se týká osoby Krista, jasněji vysvětlují jeho pravé učení, ohlašují účinky jeho díla a předpovídají slavnou budoucnost Božího lidu.
Cílem těchto předmětů je především to, aby studenti dokázali interpretovat základní biblické souvislosti a teologické výpovědi Bible, hlouběji je chápali a byli schopni samostatně reprodukovat či pojednat o každé biblické knize.
I přes velké množství autorů, kteří se podíleli na napsání Bible, je Bible pozoruhodně jednotná. Je přeložena do mnoha světových jazyků a dialektů. Patří k nejčtenějším knihám. Odolává všem argumentům kritiků, kteří se ji snaží zpochybnit. Její poselství přežilo neuvěřitelně dlouhou dobu a je stále živé a aktuální. A to je pro mě ten největší důkaz o její pravdivosti, spolehlivosti a autoritě.
Vladimír Rafaj
vrafaj(at)vosmt.cz
